Nakonec jsem se dočkala

ideálního mrazivého počasí pro mé nové doplňky! Jen škoda, že to trvalo tak krátce.

To bylo tak:

U Terezy se mi líbil její nápad ukázat nejen věci, co upletla a nové pěkně nafotila, ale vrátit se k nim za čas a ukázat jak vypadají po nějaké době nošení a zda se staly oblíbenou součástí šatníku.

A tak vzpomínáte, jaký jsem si kdysi upletla maxisvetr? Moc jsem si ho přála a výsledek se mi i líbil, ale nosila jsem ho jen málo. Prostě hezké nemusí vždycky znamenat praktické. Tlustý byl, ale až tak, že se mi nevešel pod žádnou bundu. V místnosti se v něm nedalo vydržet. Venku mi v něm bylo zima. Když je totiž počasí na huňatý svetr, většinou fouká, jenže moc do větru tento huňáč zrovna nebyl. Tak ho vlastně nebylo kam nosit a zabíral jen místo ve skříni.... hodně místa ve skříni.

Ta úleva, když jsem ho vypárala. A radost, když z vypáraného vznikla čepice a nákrčník a ještě k tomu suma sumárum asi tak za dvě hodinky i se začištěním. Pleteno totiž rukama.

Akorát ta zima už asi letos nepřijde.....

A mezi námi vám teda musím říct, že pletení rukama se mi nikdy nelíbilo. Ovšem jen do té doby než jsem spatřila tuto knihu. Pěkný blog a více o knize tady.

Arm knitting and my new pom-pom hat and neck warmer. Flax & Twine

Nový rok

nové šaty....

Novoroční předsevzetí u mne nejsou impulzivními nápady po silvestrovské oslavě, ale menší i větší více či méně promyšlené cíle, o které se snažím bez ohledu na roční období. Možná se jen v lednu trochu víc pozastavuji nad tím, jestli jsem ze své cesty neodbočila nebo neustrnula dlouho na jednom místě.

Tak si dovolím takovou malou rekapitulaci, aby pak bylo za rok jasno, jestli jsem ze své cesty úplně nesešla. Chci:

• Ztenčit zásoby všeho možného materiálu, který na mne doma vykukuje ze všech možných i nemožných míst. S tím souvisí i snaha pokud možno nekupovat nic nového a pokud už něco kupovat, tak prosím pěkně promyšleně, v barvách a vzorech, z kterých nejen ráda tvořím, ale které budu hlavně ráda nosit a přímo na konkrétní věc, kterou pokud možno vyrobím bez nějakého dlouhého odkladu. Vím proč. S ubíhajícím časem totiž u mne akutně hrozí změna nálady, názoru i vkusu. 
• Víc přemýšlet a vybírat, co budu vyrábět. Mám pocit, že dost často vyrábím něco hlavně proto, že mne to baví jako proces. Výsledkem je pak něco, co vlastně zas tak ani netoužím používat, což s čím dál větším nedostatkem volného času a touhou vyčistit naši domácnost od nepotřebných věcí nejde moc dohromady.
• Vše zjednodušit, uklidit, uklidnit a zpomalit. Ve vnějším světě to moc nejde, ale doma to prostě nějak jít musí. A proto pomalu uklízím, zbavuju se zbytečností, vařím jednoduše a pořád se v tomto směru učím.
• Učím se nepospíchat, užívat si každou činnost, i v těch méně oblíbených hledat něco, co mě na nich baví. Od obyčejných domácích prací až po ty kreativní. Uklízet se musí a tvořím přece, protože chci a baví mne to, nikoli z existenčních důvodů. A nemusí to být hotovo dnes, ale až to bude, tak to bude.
• Víc recyklovat. Akorát ty zásoby se pak zas tak lehce netenčí, neboť jak uklizím a dávám z šatních skříní pryč nepotřebné, plní se pro změnu skříň nová věcmi k recyklaci.

A v tomto duchu byly ušity i šaty pro Elišku. Látku jsem kdysi dostala jako balík zbytků a doma ležela už nějakých pár let. A já stříhala pečlivě a nešila zbrkle, jak se mi někdy stává, když se prostě nemohu dočkat hotové věci. Na těch šatech to teď vidím a mám radost.

Some new year's resolutions about crafting and new dress for my daughter (pattern from Sew Chic Kids).

Vlněná

A když chodím do té práce, potřebovala  jsem trochu seriózní tašku, přitom velkou, aby se mi do ní vešla pokud možno celá kancelář.

Je opravdu XXL, vlněná, s uchy z opasků ze second handu. A perfektně se hodí k malé kožené kabelce na doklady a klíče, kterou jsem teda nešila, ale dostala od muže k svátku. Je od Dado Design. 

Woollen simple bag.

To je tak

když se začne chodit do práce (a to zatím jen částečně) a pořád se chce stíhat vše stejně jako dřív.

Ale nebojte, Vánoce jsme měli. A takto nám je popřála kamarádka Magda.

Betlém od Zuzky jsme stihli vybarvit dokonce dvakrát.

Tak moc jsme si přáli sníh, že jsme si nakonec sami nasněžili.

Nebo někdo nám.

A v podobném duchu jsme letos i přáli svým bližním. Vystřihování nás prostě chytlo.

Stejně jako v minulých letech jsem nakonec stihla vyrobit i pár nových ozdobiček (nám teda zbyla jen jedna). Nápad odtud.

O Vánocích se u nás chodilo na výlety,

šilo jen málo,

pletlo trochu,

a občas i páralo.

Teď už hurá do nového roku. Nám i Vám přeju, ať je to rok šťastný, klidný a úspěšný!

A kdybyste mne náhodou hledali a já tu zrovna nebyla, můžete mne teď najít i tu.

Kelímky

Vše už o nich napsala Magda  a tak není moc co dodat.

Snad jen to, že když jsme vybíraly tvar nádob k pokreslení, tyto kalíšky mi silně připomínaly kelímky na zubní kartáčky.

A že je fajn mít přítele na život a na smrt. A ač se zájmy v průběhu života mění, je důležité stále nacházet společná témata.... Naším novým společným tématem je i zbrusu nová společná FB stránka. Tak pokud nás ještě nemáte dost, můžete nás najít i tam. 

PS: Kelímky jsem samozřejmě do koupelny nedala. Mají výsadní místo mezi cibulákem a pije se z nich o 106 - mléko, kakao, káva, šťáva, čaj, občas i víno.

Painted ceramics and our new FB page Magic Carrot.

Nátělník

pletený.

Bála jsem se, jestli bude k nošení a i přes mužovy poznámky, co jsem si to vyrobila za brnění, jsem nadšená.

Nosí se skvěle. Kupodivu obstál i v těch letošních vedrech. A teď ho navlékám na bílou košili s límcem a taky dobrý.

Knitted sleeveless top.

Pletla jsem

se sestrami a jediné, co mne mrzí, že doposud pouze virtuálně.

 

Moc mě bavilo šál plést, dokonce i když ok už bylo moc. A nosí se prostě skvěle.

 

Jehlice č. 5, příze SMC Soft Tweed, upletena část A, B, C a okraj.

The Lonely Tree Shawl.