28. února 2014

Stitched Journal Project I.

Na blogu Lola Nova jsem se připojila k projektu Stitched Journal Project. Připadalo mi to jako hezká příležitost si na malém kousku vyzkoušet něco nového a pokud se na to bude dát koukat, vyrobím si z toho třeba nástěnný kalendář na příští rok. Nyní mám zatím nápady spíš vyšívací a pletací, ale kdo ví, co se z toho během roku vyklube.

Jako první téma jsem si zvolila zimu a vyzkoušela vyšívání pletacím stehem. Na střídání barev při pletení si zatím netroufám a toto bylo také mé poprvé, což je tedy i vidět - příště možná trochu víc utahovat a také mám pocit, že oproti předloze je do šířky výšivka větší než do výšky, ale nevím, jak to řeší zkušené pletařky?
Druhou věcí, kterou jsem chtěla vyzkoušet, je výšivka křížkovým stehem na lnu, který má drobnou a navíc ne úplně pravidelnou strukturu. Mé obavy se vyplnily - byl to boj. Z lícové strany to nakonec ještě ujde, až na tu chybu, kterou jsem neměla už sílu opravovat, ale ten šmodrchanec, co vznikl na zadní straně, ani nemohu nikomu ukázat. Takže vyšívání vloček na lněné kapesníky je asi pasé, neboť tam se rubová strana zrovna moc neschová.

I would like to improve my craft skills,try different techniques on a small piece of fabric, be inspired by other participants and I like Lola Nova. That's why I decided to join the the Stitched Journal Project at Lola Nova blog. You can find there flickr group for Stitched Journal Project and links to other participant's blogs.

Winter was my theme for this month and I tried to embellish piece of stockinette stitch knitting with duplicate stitch - probably nothing inventive but this is the first time for me. Then I wanted to try cross stitch embellishment on a piece of linen with fine and not perfectly evenweaved structure. I can't show you the reverse side of my work, it's a mess, which means I can't use it for linen handkerchiefs as I wanted to.






27. února 2014

Malá a velká džínová

kabelka.

S velkým nadšením jsem si koupila zlevněnou džínovinu. Doma mé nadšení trochu opadlo, když jsem zjistila, že ta krásná modrá šíleně pouští...., možná to ale dělají všechny džínoviny, nevím. Další zádrhel jsem zjistila u šicího stroje - potřebovala bych stroj spíš pro ševce. Látka byla hodně silná a pevná, takže nějaké složitější nápady, kde se sešívá víc vrstev, jsem musela vyloučit. A tak vznikly dvě úpně jednoduché tašky, které nakonec docela ráda nosím.... i najednou.
Ucha jdou vyměňovat. Návod z knihy Carry Me. Radovala jsem se, jak si návod vylepším o zip u větší tašky. Neradovala jsem se ovšem dlouho, záhy jsem totiž zjistila na první pohled patrnou věc, že při použití krátkých uší kabelku nezapnu. A co jsem ušetřila na látce, jsem utratila na kovových komponentech, kterých bylo potřeba požehnaně.








26. února 2014

S gumičkou

... nemohla jsem jim odolat, protože pytlíky všeho druhu - to je moje. Inspirovala jsem se u Jany, ale pak je viděla i jinde - krásné třeba tu. Příště asi kouknu do manželovy skříně s košilemi....
Šila jsem ze lnu. Chtěla jsem je trochu vyztužit, ale doma jsem měla jen ronopast, takže vyztužené jsou trochu víc, ale snad to intenzivním používáním trochu změkne.






25. února 2014

Kulatý

polštář ze zbytků od šestiúhelníkové tašky. Líbila se mi kombinace barev příze a puntíkaté látky v odstínu cappucino, tak jsem si ji ze zbytků zopakovala ještě na polštáři. Vzadu zapínání na zip.






24. února 2014

Pouzdro na mobil pro dámu

... nebo pro mne.


 


Návod pochází z knihy Simple Crochet od Sary Sinaguglia. Je to má nejoblíbenější kniha, pokud jde o háčkování. Jsou tam spíš menší projekty, často tenkou přízí a kombinované se šitím, což nemusí vyhovovat každému, ale mně se to líbí. Sara má také blog, kde lze kromě inspirativních fotek najít i několik návodů na háčkované drobnosti.

22. února 2014

Ze dvou starých jedno nové

tričko.

Krátkým trikům v mém šatníku už zřejmě navždy odzvonilo. Tak co s nimi... nastavit jedno krátké druhým krátkým. Ne že bych to vymyslela, možná je toho plný internet, ale já se inspirovala v knize od Amy Butler Midwest Modern, kterou jsem měla možnost prolistovat. Mimochodem, je to krásná kniha, sice bez návodů, ale plná inspirativních fotek z domu a studia Amy Butler.

Šila jsem overlockem a sama jsem byla překvapená, jak to bylo snadné. S výsledkem spokojenost, asi nezůstane jen u tohoto jednoho.





20. února 2014

Kabelka 2 v 1

lehká, pohodlná, křížem přes rameno, hodně se tam vejde.....




....nebo trochu elegance.


Ráno můžete jít z domu za elegantní a odpoledne mít v kabelce bochník chleba z nákupu.


Střih je z knihy Carry Me a látka z IKEA.

18. února 2014

Nitky

Už schovávám i ty nejmenší nitky, co kdyby se náhodou někdy hodily....



V mých představách to byl roztomilý sáček na skleněné kuličky. Dcera mi ale vysvětlila, že je to pouzdro na mobil a uložila dovnitř umělohmotnou lžíci z dětského hracího stolku, která jí toho času sloužila jako mobil....


16. února 2014

Šestiúhelníková taška / Hexagon Bag

Měla jsem chuť vyzkoušet šestiúhelník, ale zase nic moc velkého, abych neztratila trpělivost. 
Inspirace a návod na šestiúhelník pochází odtud. Návod přímo na tašku tam nebyl, ale řekla jsem si, že to nemůže být nic složitého. Nakoupila jsem přízi Cotton Time všemožných barev a těšila se z barevných kombinací na jednotlivých šestiúhelnících. Kde se mohu vyhnout sešívání, s radostí se vyhnu, takže jsem rovnou zháčkovávala. Zanedlouho jsem zjistila, že to nevypadá jako taška, ale jako deka.....a deku jsem výjimečně dělat nechtěla. Zaslepená šestiúhelníky, jsem sice chápala, že to takto nefunguje, ale nevěděla co s tím. Až jiné nezaujaté oči hned viděly.... 
Nyní už mi to je jasné a možná Vás by to napadlo hned, ale pokud náhodou ne, pak vězte, že pokud začnete dnem, což je jeden šestiúhelník, kolem dokola musí být pětiúhelníky a pak už, jak název praví, jen samé hexagony.
Aby taška měla trochu tvar a něco unesla, všila jsem látkovou podšívku. Podšila jsem i ucho. Obojí pěkně na šicím stroji, aby to bylo rychlé a pevné.






13. února 2014

Srdíčkový

My tedy doma Valentýna neslavíme, ale srdíčkový polštář mít snad  můžu.

Háčkovaný čtverec už mi doma nějakou dobu ležel ve skříni. Bylo to filetové háčkování na zkoušku. Než jsem dokončila tento první čtverec, snila jsem o přehozu na postel - manželskou. Pak už ne. Časová náročnost by zřejmě byla nad mé síly.

Čtverec jsem nakonec pouze našila na lněný podklad a ušila ten nejjednodušší polštář na světě. Na zádech se ale nehezky otvíral, což jsem spravila třemi perleťovými knoflíky.





10. února 2014

Nikdy neříkej nikdy

Když jsem před pár lety začínala plést a háčkovat, říkala jsem si, že nikdy nebudu vyrábět hadříky, žinky a ručníky. Přišlo mi tenkrát nesmyslné lopotit se ručně s věcmi na utírání špíny.

Ale něco se změnilo.....



.... a najednou mi to nevadí a dokonce mě to baví. Můžu si vyzkoušet vzor na malém kousku.Také mi to jde trochu rychleji než v dobách mých krkolomných začátků. Je to ideální věc rychle s sebou do kabelky na cestu. A pak - myju a čistím doma hlavně já, takže si hotový výrobek i náležitě užiju.... a když se povaluje v kuchyni nebo koupelně vypadá u toho docela obstojně.





A dá se také darovat.... i když mám trochu obavy, aby se obdarovaný neurazil, že snad málo uklízí nebo si nemyslel, že jsem ho odbyla obyčejnou prachovkou.








Panda od Ariadne je mou oblíbenou přízí na hadry - bavlněná, přírodní barva, měkká a LEVNÁ.





A tak mám v poslední době na jehlicích nebo na háčku stále něco nahozeno....