25. dubna 2016

WIP

Work in progress. Nevím, jestli se to dá říct nějak hezky česky, ale mne nic vhodnějšího než tato zkratka nenapadá. Taky jich máte tolik?


Já zásadně ano! Neustále něco po ruce, ten správný projekt pro každou volnou chvíli. Ne vše je vhodné k televizi, do auta, na dovolenou, na gauč, na zahradu.... a taky se mění chuť a nálada.


Pořád nové výzvy, tentokrát ponožková.


Jarní svetřík, doufám, že bude hotový "nejpozději" do konce léta....
 

Cesta z Francie je FAKT dlouhá, zvlášť když půl dne prostojíte v zácpách. A tak čeká na sešití ještě jeden malý Francouz.


Není to tak dlouho, co jsem se usmívala nad papučkami mojí babičky a hle, ještě nejsem ani babička a už si háčkuju vlastní. Akorát babička je měla z chemlonu a mně dnešní doba dovolila vrátit se tak trochu zpět k přírodě. 



Rukávy na krátkých jehlicích, to není na chviličku, oka jsou jak živá, kloužou z jehlic o 106 a navíc tahat s sebou na cesty celý svetr taky není zrovna nejpraktičtější. Takže pěkně po doma a po kouskách....




8. dubna 2016

Když na dovolenou

tak s háčkem. I když jedu zrovna na lyže. A když do Francie, tak háčkovací projekt zásadně francouzský a pokud možno i ve francouzštině. Moje francouzština je víc než mizerná, ale jak jde o háčkování, jako by jazykové bariéry neexistovaly....


Měl to být kluk pro Toníka za to, že jsme ho na tu lyžovačku nevzali s sebou. Radost měl a kluka pojmenoval Karolínka a už ho to nějakou chvíli drží, takže už je to asi definitivní.


A doma na něj čekala ještě o rok starší kámoška Josefína


Patterns from Sweet Crochet by Sandrine Deveze.

1. dubna 2016

Ne, nedala jsem si pokoj

Poprvé ani podruhé se mi Toníka narozeninovým darem nadchnout nepodařilo. Ale letos to konečně klaplo! A přitom to bylo tak jednoduché....


Mrak. A Toník nadšený.


A nápad mi vnuknul sám Toník, protože, ať se u nás zeptáte vcelku na cokoli, udělal to mrak. Mrak drobí, bryndá šťávu, schovává nám hračky, muchlá oblečení, občas i něco rozbije a teď je navíc nepostradatelným postelovým kamarádem.


26. března 2016

Něco málo

Velikonočních příprav nakonec u nás proběhlo. Dost tomu pomohl nový svátek v pátek.


S dětmi na papír vodovkami a na vejce akrylovými barvami.


 Ti nejjednodušší zajíci z ruliček od toaletního papíru.


Něco málo vajec, aneb děti tvoří, když máma není doma.


To "nej" přání nám obstarala Magda. Ó, díky!


U odpolední kávy ještě obléct několik vajec. Návod zdarma odsud. Akorát mají v Americe asi nějaká větší vejce. Na velikosti se musí dost ubrat.
 

Veselé Velikonoce!

Our Easter making with kids. And crocheted egg covers (free pattern from Flax and Twine).


16. března 2016

Pro Juli

Když jdete na oslavu pátých narozenin, sluší se přinést dárek a přání. Přání obstarala Eliška, dárek já.


Jednoduchá panna s lehce geometrickým tělem je šitá podle Mer Mag.


 A ač Eliška toužila po plastové Else z Frozen, nakonec nepohrdla tou svou, kterou jí ušil Ježíšek. A aby si je holky nepletly, je v něžně květinovém oděvu, jmenuje se Rozárka a všude s námi teď jezdí. Dokonce už i umí trochu lyžovat, říkala teda Eliška.


Mer Mag dolls - gifts for little girls.

14. března 2016

Na krky

jsem se letos soustředila. A tak pod stromečkem bylo hned několik nákrčníků. A já nechci říct, že pokořila, ale jen tak "zlehýnka" jsem šťouchla do další pletařské mety. Fair Isle.


Poučena z předchozích nezdarů, začala jsem zkušebním vzorkem.


Pak jsem opatrně pokračovala nákrčníkem, který jsem vybrala pro svou jednoduchost. Žádné tvarování, soustředila jsem se pouze na vzor. A i tak to rozhodně nešlo hladce, ač jsem ve skutečnosti hladce pletla. Příze držím v každé ruce jednu. V pravé mi to jde trochu hůř a tudíž i pomaleji. A svádím ukrutný boj se správným napětím obou přízí.




 


Jehlice č. 4, příze Drops Lima. Vzory podle Mary Jane Mucklestone.



Tak co teď? Že by svetr??

Fair Isle neck warmers. Fair Isle patterns by Mary Jane Mucklestone.

3. března 2016

Návleky na ruce

jsem si pletla pro sebe.


Vlna od Schachenmayr Trachtenwolle, krátké jehlice č. 4.


Jenže já mám prostě s těmi zkušebními vzorky a velikostmi potíž. Ať počítám, měřím a zkouším, jak chci, málokdy to vyjde hned na poprvé.


A tak má nakonec návleky muž. Ještěže nejsou růžové, uf.

Fingerless mittens for my husband.

9. února 2016

Nakonec jsem se dočkala

ideálního mrazivého počasí pro mé nové doplňky! Jen škoda, že to trvalo tak krátce.


To bylo tak:

U Terezy se mi líbil její nápad ukázat nejen věci, co upletla a nové pěkně nafotila, ale vrátit se k nim za čas a ukázat jak vypadají po nějaké době nošení a zda se staly oblíbenou součástí šatníku.


A tak vzpomínáte, jaký jsem si kdysi upletla maxisvetr? Moc jsem si ho přála a výsledek se mi i líbil, ale nosila jsem ho jen málo. Prostě hezké nemusí vždycky znamenat praktické. Tlustý byl, ale až tak, že se mi nevešel pod žádnou bundu. V místnosti se v něm nedalo vydržet. Venku mi v něm bylo zima. Když je totiž počasí na huňatý svetr, většinou fouká, jenže moc do větru tento huňáč zrovna nebyl. Tak ho vlastně nebylo kam nosit a zabíral jen místo ve skříni.... hodně místa ve skříni.

Ta úleva, když jsem ho vypárala. A radost, když z vypáraného vznikla čepice a nákrčník a ještě k tomu suma sumárum asi tak za dvě hodinky i se začištěním. Pleteno totiž rukama.


Akorát ta zima už asi letos nepřijde.....


A mezi námi vám teda musím říct, že pletení rukama se mi nikdy nelíbilo. Ovšem jen do té doby než jsem spatřila tuto knihu. Pěkný blog a více o knize tady.

Arm knitting and my new pom-pom hat and neck warmer. Flax & Twine


19. ledna 2016

Nový rok

nové šaty....


Novoroční předsevzetí u mne nejsou impulzivními nápady po silvestrovské oslavě, ale menší i větší více či méně promyšlené cíle, o které se snažím bez ohledu na roční období. Možná se jen v lednu trochu víc pozastavuji nad tím, jestli jsem ze své cesty neodbočila nebo neustrnula dlouho na jednom místě.

Tak si dovolím takovou malou rekapitulaci, aby pak bylo za rok jasno, jestli jsem ze své cesty úplně nesešla. Chci:
  • Ztenčit zásoby všeho možného materiálu, který na mne doma vykukuje ze všech možných i nemožných míst. S tím souvisí i snaha pokud možno nekupovat nic nového a pokud už něco kupovat, tak prosím pěkně promyšleně, v barvách a vzorech, z kterých nejen ráda tvořím, ale které budu hlavně ráda nosit a přímo na konkrétní věc, kterou pokud možno vyrobím bez nějakého dlouhého odkladu. Vím proč. S ubíhajícím časem totiž u mne akutně hrozí změna nálady, názoru i vkusu. 
  • Víc přemýšlet a vybírat, co budu vyrábět. Mám pocit, že dost často vyrábím něco hlavně proto, že mne to baví jako proces. Výsledkem je pak něco, co vlastně zas tak ani netoužím používat, což s čím dál větším nedostatkem volného času a touhou vyčistit naši domácnost od nepotřebných věcí nejde moc dohromady.
  • Vše zjednodušit, uklidit, uklidnit a zpomalit. Ve vnějším světě to moc nejde, ale doma to prostě nějak jít musí. A proto pomalu uklízím, zbavuju se zbytečností, vařím jednoduše a pořád se v tomto směru učím.
  • Učím se nepospíchat, užívat si každou činnost, i v těch méně oblíbených hledat něco, co mě na nich baví. Od obyčejných domácích prací až po ty kreativní. Uklízet se musí a tvořím přece, protože chci a baví mne to, nikoli z existenčních důvodů. A nemusí to být hotovo dnes, ale až to bude, tak to bude.
  • Víc recyklovat. Akorát ty zásoby se pak zas tak lehce netenčí, neboť jak uklizím a dávám z šatních skříní pryč nepotřebné, plní se pro změnu skříň nová věcmi k recyklaci.




A v tomto duchu byly ušity i šaty pro Elišku. Látku jsem kdysi dostala jako balík zbytků a doma ležela už nějakých pár let. A já stříhala pečlivě a nešila zbrkle, jak se mi někdy stává, když se prostě nemohu dočkat hotové věci. Na těch šatech to teď vidím a mám radost.

Some new year's resolutions about crafting and new dress for my daughter (pattern from Sew Chic Kids).

13. ledna 2016

Vlněná

A když chodím do té práce, potřebovala  jsem trochu seriózní tašku, přitom velkou, aby se mi do ní vešla pokud možno celá kancelář.


Je opravdu XXL, vlněná, s uchy z opasků ze second handu. A perfektně se hodí k malé kožené kabelce na doklady a klíče, kterou jsem teda nešila, ale dostala od muže k svátku. Je od Dado Design. 


Woollen simple bag.

11. ledna 2016

To je tak

když se začne chodit do práce (a to zatím jen částečně) a pořád se chce stíhat vše stejně jako dřív.


Ale nebojte, Vánoce jsme měli. A takto nám je popřála kamarádka Magda.


Betlém od Zuzky jsme stihli vybarvit dokonce dvakrát.


Tak moc jsme si přáli sníh, že jsme si nakonec sami nasněžili.


Nebo někdo nám.


A v podobném duchu jsme letos i přáli svým bližním. Vystřihování nás prostě chytlo.


Stejně jako v minulých letech jsem nakonec stihla vyrobit i pár nových ozdobiček (nám teda zbyla jen jedna). Nápad odtud.


O Vánocích se u nás chodilo na výlety,


šilo jen málo,


pletlo trochu,


a občas i páralo.

Teď už hurá do nového roku. Nám i Vám přeju, ať je to rok šťastný, klidný a úspěšný!

A kdybyste mne náhodou hledali a já tu zrovna nebyla, můžete mne teď najít i tu.